na podzim jsme si s jakubem (jinej, ne ten z falkona) stanovili víkend kolem 13. dubna jako deadline pro bydlíky a výlet s nimi. já abych měl mít v caddy fungující druhou verzi postele a elektrárny a jakub aby měl mít koupené svoje auto, které později vlastnoručně přestaví na obytné. dopadlo to přesně tak, jak to u těchhle plánů bývá. já měl postel napůl sestavenou a zcela nepoužitelnou v obýváku a jakub si půjčil obytný přívěs za svojí octavii. plán sice nevyšel, ale stejně jsme vyrazili

proč zrovna 13. dubna? protože v té době se konal dvoudenní pivní festival beer geek madness v polské wrocławi. je to degustační festival kde si koupíte vstupenku a veškeré pivo je pak zdarma. po malých dávkách

festival mile překvapil. v bývalé tramvajové vozovně — dnes kulturním centru czasoprzestrzeń — bylo k ochutnání pivo od zhruba padesáti polských i zahraničních pivovarů. každý pivovar měl dva výčepy a na nich se piva střídala podle toho, jak to návštěvníci vypili. obvykle se začínalo u "slabších" piv se zhruba 6-7 % alkoholu s tím, že večer už bylo téměr nemožné najít pivo pod 13 %. kromě piva bylo na ploše před vozovnou taky několik food trucků s dost rozmanitou nabídkou jídel. v pátek i sobotu začínal festival v šest a končil o půlnoci. milé bylo, že organizátor předem určil kolik bude vstupenek a ty když došly, tak nebyly. výsledkem bylo, že v dost velkorysém venkovním i vnitřním prostoru bylo tak akorát lidí a nikde (kromě jediného japonského pivovaru, který vyprodal za půl hodiny) nebyly fronty. ani u výčepů, ani u spülboyů, ani u food trucků, ani u toiek

protože festival začínal v šest, bylo v pátek a v sobotu do večera, plus v neděli dopoledne, dost času prozkoumat samotné město. když jsem tam jel, ani jsem netušil, co od wrocławi čekat. měl jsem za to, že je to nudná prdel. nicméně je to šestisettisícové město plné univerzit a — pro mně především — plné zajímavé architektury. bombardování v minulosti vedlo k poměrně zajímavým kontrastům dnes, kdy vedle sebe — a často i na sobě — stojí historické budovy spolu s moderními. na rozdíl od skanzenu praha tak bylo na co koukat, byť to sem tam bylo trochu horší. devadesátky byly prostě designový bordel u nás i v polsku

anyway, fotky...

↑ 51°6'45.575"N, 17°5'17.249"E — bezplatné parkoviště uprostřed obrovského parku poblíž zoo a stadionu. czasoprzestrzeń asi pět minut pěšky. vedle tramvajová zastávka, odkud co pár minut jela tramvaj do centra. ve dne plné aut a lidí, v noci jsme tam byli sami

↑ co wrocław umí je veřejný prostor. v historickém centru bylo všude dostatek parků, parčíků, volných ploch a hlavně míst, kde se dá sedět. a všude lidi, kteří si to užívali