nebudu opakovat že jsem byl v hamburku, to už je docela zjevné, ale zkusim trochu probrat téma, které strašně nerad vytahuju na denní světlo, ale téma na které se mě dost lidí poslední dobou ptá — technika kterou fotim. čím fotim nerad zmiňuju protože spousta fotografů i diváků ujíždí na technice a když zmínim výrobce, model, nebo parametry, nastaví to nějaký očekávání, který jsou často docela mimo. mým foťákem je sony α7III a nejoblíbenějším objektivem pak zeiss loxia 50 mm, ƒ/2. objektiv je moderní, ale zcela manuální — vůbec neumí automatické zaostřování, nemá stabilizaci a i clonu je potřeba nastavovat ručně kroužkem na něm. aby s tím foťák ladil, používám ho v manuálním režimu a všechny hodnoty, které lze nastavit, nastavuju ručně pro každou fotku. nastavuju závěrku a citlivost. vyvážení barev mám fixované na jedné hodnotě a nesaham na něj. v zásadě jsem si koupil celkem schopný foťák a pak na něm prakticky všechno vypnul protože nemám rád, když mi kecá do toho, co chci dělat. obvykle totiž chci dělat něco, co se mu moc nelíbí. po vyfocení fotky dostanou jeden preset v lightroomu, trochu doladění a případně ořez. všechno je to proto, aby fotky odpovídaly tomu jak si pamatuju věci. nemám umělecké ambice, ani nemám energii na to se srát s jednou fotku víc než pár sekund.
