v minulém "čísle" jsem vyhrožoval dalším pokusem o pobyt v půjčeném peugeotu rifter — tady je.
dvě noci
mým prvotním plánem bylo zajet do odlehlejších částí republiky a v autě strávit aspoň dvě noci. rozhodl jsem se pro dovolenou, abych mohl jet v týdnu a snížil tak šance na kontakt s jinými lidmi. tomu nejspíš pomohlo i aprílové počasí. vybral jsem rychlebské hory. nikdy jsem tam nebyl a okolí javorníka celkem odpovídalo mojí představě o odlehlém místě. oznámil jsem svůj plán jakubovi a wilovi s tím, že se můžou přidat, jestli chtějí. přidali se — jeden se stanem, druhý s dodávkou.
místo
původně jsem chtěl najít nějaké náhodné místo na louce pod lesem. tentokrát bez využití jakékoliv služby. jenže jakub prohlídl park4night a našel naprosto úžasné místo, provozované lesy čr v račím údolí, které by bylo škoda ignorovat. jedná se o kemp ve stylu, který znám z kanady: místo pro auto, místo na stan, venkovní gril s přístřeškem a sezením, suchá toaleta. a to je celý. kemp je umístěný mezi silnicí která vede do lesa a potokem, který z lesa vytéká. jediné, co občas narušilo šumění lesa a hučení vody, byl náklaďák, který dvakrát denně jel do lesa pro pokácené dřevo.
výbava auta
zatímco jsem posledně jel jen s karimatkou a spacákem, teď jsem to chtěl trochu vylepšit a vyzkoušet si o kolik pohodlnější to bude. vzal jsem matraci z postele (molitanová z ikea), peřinu, polštář, malý plynový vařič, kanystr na pitnou vodu a polystyrenový termobox naplněný ledem, jídlem a pivem. kromě záchodu a koček jsem tedy měl v autě všechno, co později chci mít ve vlastní obytné dodávce. a vešlo se to tam s velkou rezervou!
jak to šlo?
jarní počasí, stín lesa a ledový potok nabídly celkem chladnou noc, kdy teploty klesly odhadem k 5 °c. což je zhruba teplota, ve kterou jsem doufal. jako vždy jsem nechal pootevřené okýnko aby interiér auta v noci větral. zatímco ve spacáku na karimatce bych zmrznul, na matraci pod lehkou peřinou mi bylo celou noc fajn. těch pár centimetrů molitanu bylo hodně znát nejen kvůli izolaci od podlahy auta, ale i tím že jsem ležel přeci jen o něco výš a neválel se přímo v "louži" ledového vzduchu, která se na podlaze auta vždycky vytvoří. protože byl v blízkosti potok, pitnou vodu z kanystru jsem potřeboval jen na pití, vaření kávy a čištění zubů. desetilitrový kanystr jsem nevyčerpal ani z poloviny. koupit si kanystr s kohoutkem byl dobrý nápad. skvěle posloužil jako improvizovaný vodovod když jsem ho postavil nad zadní nárazník.
noc a ráno pro mě byly nejdůležitější. je to část dne, kdy v autě strávim nejvíc času. zbytek dne obvykle buďto někde bloumam, nebo zevlim v blízkém okolí auta. nicméně jsem si ještě zkusil, jaké je to mít videohovor za jízdy. audio přes carplay a video na mobilu který jsem položil na palubku. pochopitelně nemůžu za jízdy čumět na mobil, ale dost mi na meetingu více lidí pomohla možnost mrknout se kdo zrovna mluví. tím že jsem dal mobil k tachometru jsem to ani nemusel dělat vědomě. obličej mluvčího jsem registroval automaticky pokaždé když jsem potřeboval zjistit jak rychle jedu.
a dál?
vyzkoušel jsem si, že můj plán s camperem je dobrý a bude dobře fungovat. dneska se s rifterem rozloučim a opět ho vrátim — po třech měsících a třech tisících kilometrů. později ještě zkusím sepsat zkušenosti s tímhle autem. kromě toho tu ale nějakou dobu o autech nic nebude. asi. k tématu se vrátim až se svým autem, které dorazí nejdřív v prosinci.
dvě noci
mým prvotním plánem bylo zajet do odlehlejších částí republiky a v autě strávit aspoň dvě noci. rozhodl jsem se pro dovolenou, abych mohl jet v týdnu a snížil tak šance na kontakt s jinými lidmi. tomu nejspíš pomohlo i aprílové počasí. vybral jsem rychlebské hory. nikdy jsem tam nebyl a okolí javorníka celkem odpovídalo mojí představě o odlehlém místě. oznámil jsem svůj plán jakubovi a wilovi s tím, že se můžou přidat, jestli chtějí. přidali se — jeden se stanem, druhý s dodávkou.
místo
původně jsem chtěl najít nějaké náhodné místo na louce pod lesem. tentokrát bez využití jakékoliv služby. jenže jakub prohlídl park4night a našel naprosto úžasné místo, provozované lesy čr v račím údolí, které by bylo škoda ignorovat. jedná se o kemp ve stylu, který znám z kanady: místo pro auto, místo na stan, venkovní gril s přístřeškem a sezením, suchá toaleta. a to je celý. kemp je umístěný mezi silnicí která vede do lesa a potokem, který z lesa vytéká. jediné, co občas narušilo šumění lesa a hučení vody, byl náklaďák, který dvakrát denně jel do lesa pro pokácené dřevo.
výbava auta
zatímco jsem posledně jel jen s karimatkou a spacákem, teď jsem to chtěl trochu vylepšit a vyzkoušet si o kolik pohodlnější to bude. vzal jsem matraci z postele (molitanová z ikea), peřinu, polštář, malý plynový vařič, kanystr na pitnou vodu a polystyrenový termobox naplněný ledem, jídlem a pivem. kromě záchodu a koček jsem tedy měl v autě všechno, co později chci mít ve vlastní obytné dodávce. a vešlo se to tam s velkou rezervou!
jak to šlo?
jarní počasí, stín lesa a ledový potok nabídly celkem chladnou noc, kdy teploty klesly odhadem k 5 °c. což je zhruba teplota, ve kterou jsem doufal. jako vždy jsem nechal pootevřené okýnko aby interiér auta v noci větral. zatímco ve spacáku na karimatce bych zmrznul, na matraci pod lehkou peřinou mi bylo celou noc fajn. těch pár centimetrů molitanu bylo hodně znát nejen kvůli izolaci od podlahy auta, ale i tím že jsem ležel přeci jen o něco výš a neválel se přímo v "louži" ledového vzduchu, která se na podlaze auta vždycky vytvoří. protože byl v blízkosti potok, pitnou vodu z kanystru jsem potřeboval jen na pití, vaření kávy a čištění zubů. desetilitrový kanystr jsem nevyčerpal ani z poloviny. koupit si kanystr s kohoutkem byl dobrý nápad. skvěle posloužil jako improvizovaný vodovod když jsem ho postavil nad zadní nárazník.
noc a ráno pro mě byly nejdůležitější. je to část dne, kdy v autě strávim nejvíc času. zbytek dne obvykle buďto někde bloumam, nebo zevlim v blízkém okolí auta. nicméně jsem si ještě zkusil, jaké je to mít videohovor za jízdy. audio přes carplay a video na mobilu který jsem položil na palubku. pochopitelně nemůžu za jízdy čumět na mobil, ale dost mi na meetingu více lidí pomohla možnost mrknout se kdo zrovna mluví. tím že jsem dal mobil k tachometru jsem to ani nemusel dělat vědomě. obličej mluvčího jsem registroval automaticky pokaždé když jsem potřeboval zjistit jak rychle jedu.
a dál?
vyzkoušel jsem si, že můj plán s camperem je dobrý a bude dobře fungovat. dneska se s rifterem rozloučim a opět ho vrátim — po třech měsících a třech tisících kilometrů. později ještě zkusím sepsat zkušenosti s tímhle autem. kromě toho tu ale nějakou dobu o autech nic nebude. asi. k tématu se vrátim až se svým autem, které dorazí nejdřív v prosinci.
